V posledních letech jsme jako organizátoři Westernového Mistrovství Evropy, Velké Ceny cIndiana Jonese a Ceny Franka Elstnera v disciplínách ovládání dlouhého biče, lasa, westernového revolveru, v hodu nožem a tomahavkem dospěli k myšlence nepořádat již desáté Mistrovství Evropy na půdě Rýmařova. K tomuto rozhodnutí nás vedlo několik okolností. Nevhodný termín v letních měsících, spíše konstantní než narůstající účast soutěžících, a to v převážné většině z České republiky, tedy prakticky nulová účast zahraničních hostů. Nedostačující zázemí pro pořádání evropské soutěže a v neposlení řadě téměř žádná podpora státních institucí. Zbytečné devítileté dvojení tradiční zavedené letní soutěže Velké Ceny Indiana Jonese s ME.

Volba, kam umístit letošní evropské klání, byla snadná. Western Park Boskovice je zcela jistě jedním z nejkrásnějších westernově laděných míst nejen v České republice, ale i na evropském kontinentě. Jsme přesvědčeni, že k westernovým soutěžím evropské úrovně patří nejen patřičné odění, vystupování, ale taky reprezentativní originální prostředí.

Letošní soutěž byla vytvořena pro nové oživení westernových soutěží u nás, s možnou účastí soutěžících, kteří jsou v době jarních i letních mistrovství a cen zaneprázdněni častými vystoupeními u nás i v zahraničí. Ve spolupráci Western Arts Clubu, Junáka ČR a Western Parku Boskovice byl tedy uspořádán první Evropský Šampionát, open show, tedy otevřené westernové show v daných disciplínách. Nebyl však přímým navázáním na tradici oficiálního M.E., devět let probíhajícího na půdě rýmařovské Ceny I.J. Oficiální M.E. bude jako další (tedy desátý) ročník spuštěno pouze v případě účasti soutěžících z nejméně šesti evropských států.

Letošní ,,evropský šampionát“ s účastí jednoho soutěžícího ze Slovenské Republiky byl prvním nultým ročníkem, který měl zodpovědět některé aktuální otázky, které si klademe dnes, po více než dvaceti letech pořádání těchto westernových soutěží.

Pozitivní je, že k zodpovězení mnohých otázek došlo. Je to zejména zjištění, že western arts jsou stále živou myšlenkou, která  láká a nabíjí lidi všech věkových kategorií. Máme radost, že přes veškeré negativní názory některých pisatelů na zvolený termín 10. 11. 2012 soutěž proběhla, bez ohledu na poněkud větrné počasí. Wild West probíhá za jakéhokoliv počasí a podmínky jsou pro soutěžící vždy stejné. Jsme velmi rádi a děkujeme za účast těm, které počasí neodradilo, jelikož i tohle je součástí Western Arts. Překvapil také zájem zahraničních klubů i jednotlivců, kteří přislíbili účast v příštích ročnících. Někteří, jako zástupci rakouského a polského klubu, se přijeli účastnit pro letošek alespoň v roli diváků. Jejich přítomnost tak byla malou záplatou na necelé desítce soutěžících. Dá se říci, že obrovská snaha týmu organizátorů nevyšla úplně naprázdno. Divácká, bez mála dvousethlavá účast byla versus mimosezónní termín veskrze pozitivní. Ve srovnání s evropskými soutěžemi některých „malých sportů“  je téměř srovnatelná.

Soutěž byla doplněna pátečním programem s mexickou kapelou, tanečním večerem v nádherné atmosféře westernového saloonu. Sobotní celodenní klání pak proběhlo v příjemné podzimní bríze, doplněné celodenním sluníčkem. Večerní vyhlášení výsledků v saloonu udělalo za celodenním programem hezkou tečku za účasti týmu rozhodčích, v čele s ikonou lasařského umění Leo Holcknechta. V projevu jednoho z rozhodčích a speakera v jedné osobě Slávka Janova bylo cítit nadšení pro věc a snahu o oživení těchto soutěží do budoucna. Celou akci na půdě Westernparku ukončila jeho hlavní osobnost Jerry svým projevem a hodnocením celé akce s předsevzetím dalšího vývoje těchto soutěží v Boskovicích. Tento akt byl pro mnohé z nás krásným uzavřením westernového roku 2012. Hezký dovětek padl také na adresu neúčastněných přítomných lasařů, kteří si jaksi ex post uvědomili svoji přítomnost. Cituji slova Lea Holcknechta, hlavního rozhodčího „…nyní, když soutěž proběhla, neukazujte mi svoje umění, na to jste měli celý den…“

Tady někde se počíná naše společné zjištění nevraživosti a otrávení našeho po mnoho let rovného a čestného soužití s lidmi, vyznávajících obdobné hodnoty a myšlení. Velmi nás však překvapila nevraživost některých nepřímých účastníků, kteří se s nehezkým úsměškem a „plácáním do stehen“ vysmívali a vysmívají naší práci. Western Arts není o penězích. Jednotlivci, kteří tvoří tyto soutěže, nejsou lidé, kteří by z těchto aktivit jakkoliv profitovali. Po letech práce se stále snaží na úkor svého času, finančních prostředků a energie vytvářet atmosféru krásy a hodnoty westernu a western arts. Přímo tak navazují na  tradice sahajícími k trampské a skautské minulosti. Je zarážející, že lidé, kteří se dříve vždy rádi účastnili jako soutěžící, či jako diváci se nechali ovlivnit špínou rozesílanou v dnešních soukromých médiích, zejména internetu. Jak se projevuje tahle malost a „čecháčství“ najednou i na půdě, pro mnohé z nás takřka posvátné! Kde se vytratila pověstná tolerance, přátelství a vtip?

Pokud už dnes musíme řešit i zcela nevinný a humorný slogan na plakátu WAC a Western parku Boskovice „páteční totální a prvotřídní westernová pitka“ dostáváme se takřka do situace textově lustrovaných kapel za komunistů! Kam jsme se to proboha dostali, kdo je dnes schopen podělat hodnocení nezávislé poroty složené z pěti naprosto nezávislých členů? Jmenovitě Leo Holcknecht- profesionál, světový šampion, držitel ceny Willa Rogerse, žijící prakticky celoročně v Německu, Slavomil Janov – bývalý šéfredaktor časopisu Western world a jeden z předních odborníků na Wild West v ČR, jeden z předních činovníků Junáka v ČR, žíjící v Praze,  Jiří Gaja, mnohaletý člen W Clubu účastník nesčetných westernových soutěží W Clubu a mnohaletý spoluorganizátor Velké Ceny IJ včetně devíti ročníků ME, žíjící v Praze, Jiří Zaťko - profesionál, mistr ohňových, fakírských a hereckých show, tanečník, žíjící v Brně, Adéla Švábová, manažerka Western Parku Boskovice, organizátorka a spolutvůrkyně nesčetných westernových show, žijící v Holešově. Tohle je výčet poroty, která byla nezávislá, odborná a pro open show 2012 nezávisle vybraná.

Za co, pane Bože, za co… jak zpívá současný zlatý slavík Tomáš Klus… Dobře si pamatujeme na dobu, kdy očerňování lidí pro nic vedlo k čím dále většímu zlu, rozdělovalo lidi, kteří bývali přáteli. Na otázku těch, kteří brojí, je tato odpověď: úspěch se u nás neodpouští a to jakýkoliv. Nejlepší asi bude, když budou všichni stejní a stejně neúspěšní. Není bez zajímavosti, že právě ti nejprůměrnější jsou největšími křiklouny a zasévači svárů. Vykonstruované lži o „lasařském póvlu“ podobně vyvolávají v nás, kteří něco v daném oboru dokázali, pachuť hořkosti. Na tyto hlouposti není vhodná odpověď, nechť si ti z Vás, kteří mají rozum a ve kterých stále zůstává nadšení pro pořádání soutěží, vyloží tyto nechutnosti po svém.

Na tuto strategii má WAC, Western Park Boskovice a další arbitři soutěže tuto odpověď.

Evropský westernový šampionát si klade několik cílů. Navázat na devět let pořádání oficiálního Mistrovství Evropy v Rýmařově skutečným Evropským šampionátem s účastí nejméně 6 států Evropy. Zlepšit klesající úroveň a slabou účast soutěžících v některých disciplínách. Vytvořit co nejlepší zázemí a podmínky pro pozvání zahraničních hostů. Vytvořit propojení evropských westernových klubů i jednotlivců pro uskutečnění kvalitní opravdové Evropské soutěže. Zachovat tradici společenství lidí, kteří považují za důležité předávat  životní styl westernu a westernových umění dalším generacím.

Gin – Ladislav Šín


 

Soutěžící Open Show Boskovice 2012:

Jiří Petráš - Unkas; Ostrava, ČR

Jindřich Zobl - Zorro; Třeboň, ČR

Dušan Dvořák - MacGyver; Vidče, ČR

Vladimír Sembol; Ostrava, ČR;

Michal Barvínek; Havlíčkův Brod, ČR

Aneta Barvínková; Havlíčkův Brod, ČR

Josef Velecký - Pepa; Nivnice, ČR

Branislav Kohůt - Braňo; Banská Bystrica, SK

GIN a Barbora Šínovi; Rýmařov, ČR